středa 29. října 2014

Neplánovat ,ale žít

Tam v dálce kde cesty začínají ,sedím po chladných večerech na kopcích a dívám se na usínající  město. Když zavřu oči, připomínám si chut švestek a v mysli si opakuji několikset pohádek najednou. Mé chladné ruce se dotýkají,připomínají že stále je pro co žít i v těch nejtemnějších večerech.
Je podzim, všechny nálady se zdají jako to nejhlubší učení jak se respektovat a mít se rád.
Milujte sami sebe, je to obrovský dar. Dar jak dělat vše po svém, usmívat se a být tím skromným štastným člověkem.
Uvařit si dobré jídlo jako pro svého osobního skřítka, sníst ho pomalu venku mezi padajícími listmy a mazlícími kočkami.
Žít v pohádce. Skromně ale štastně.

Živé věci v nehybném okamžiku.


 Čti a staneš se vlastním příběhem.



Iluze ve vlastním okamžiku.




8 komentářů:

  1. je to krásný, co píšeš<3

    OdpovědětVymazat
  2. "Je podzim, všechny nálady se zdají jako to nejhlubší učení jak se respektovat a mít se rád"....u mňa platí na 100%

    OdpovědětVymazat
  3. Děláš mi radost, tvé články.

    OdpovědětVymazat
  4. To by chtěl asi každý z nás, žít v pohádce - ale tak to nejde.. musíme si sami ze života tu pohádku udělat, tak držím palce, aby se ti to povedlo ;)

    OdpovědětVymazat
  5. Nádherně zachycené myšlenky. líbí se mi spojení 'skromně a šťastně' ;) a máš krásný pokoj!

    http://ordinary-silly-things.blogspot.com

    OdpovědětVymazat