Křehkost..Tma a lehkost těla.
Vzpomínám stále víc a víc na dětství.. Na tu hru s ušima..vedle vás byl hluk a vaše ruce nenásilně bušili do uší. Zvuk se překlápěl.
Na období kdy jsem nechtěla vůbec jíst, jen pobíhat po lesích a trávit tam několik dnů sama se sebou.
Nikdy jsem neviděla moře. Do svých 15 let.
Minulé léto. Nevěděla jsem ještě co mě čeká.
Moje dětství nelze definovat. Chtěla jsem patřit do společnosti, stále někam zapadat.. Ale vždy jsem si uvědomila ,že být sama se sebou v klidu bylo přijatelnější než s řečmi ostatníma.
Je konec, konec tady a ted. Stále budu existovat ,ale potřebuji se vyléčit.. z něčeho dlouhodobého. A nechci psát sem ale do svého vnitřního světa a dát se dohromady.Omlouvám se, všem.
Ráda píšu přes dopisy,kontaktujte mě sem: ruza.234@seznam.cz
Ráda sleduji inspirace : ruzenarabova.tumblr.com
Mé fotografie : https://www.flickr.com/photos/ruzenarabova/?
Díky.
♥
Vzpomínám stále víc a víc na dětství.. Na tu hru s ušima..vedle vás byl hluk a vaše ruce nenásilně bušili do uší. Zvuk se překlápěl.
Na období kdy jsem nechtěla vůbec jíst, jen pobíhat po lesích a trávit tam několik dnů sama se sebou.
Nikdy jsem neviděla moře. Do svých 15 let.
Minulé léto. Nevěděla jsem ještě co mě čeká.
Moje dětství nelze definovat. Chtěla jsem patřit do společnosti, stále někam zapadat.. Ale vždy jsem si uvědomila ,že být sama se sebou v klidu bylo přijatelnější než s řečmi ostatníma.
Nechci tenhle blog rušit. Chci ho zachovat,prohlížet za pár let a zvláštně vzpomínat. Nechci ale dál sem psát, nechci zveřejnovat můj život. Mám vás všechny moc ráda, všechny kteří tady občas koukli a nechali se inspirovat mou tvorbou.
Ráda píšu přes dopisy,kontaktujte mě sem: ruza.234@seznam.cz
Ráda sleduji inspirace : ruzenarabova.tumblr.com
Mé fotografie : https://www.flickr.com/photos/ruzenarabova/?
Díky.
♥
budeš chybět, tady, ale třeba se zas někdy na chvíli přijdeš vrátit.
OdpovědětVymazatjá končím a začínám s každým článkem.