sobota 6. září 2014

Uprostřed neobyčejného času

Hodně chodím . Někdy u toho přemýšlím ,ale po většinu času jsem v představách. Jezdím večer po chladných silnicích a pozoruji večerní rosu jako křehké doteky slunce.  Všechno se zdá být zatoulené a sychravé jako mlha. Je tu každé ráno a já jí obdivuji čí dál více jako mokré boty.








Není to jiné ? Zalézt do mokré trávy s hunatou dekou a novinami plných slov ?


2 komentáře: